Letiště Kámen

         Tak mě napadlo sem dát nějaký info o srazíku, který jsme nedávno pořádali, který se náramně vyvedl. Konal se na letišti v obci Kámen u Pelhřimova ve dnech 6.-7.5.2006.

     Přípravy na něj byly ale opravdu náročné…. Ono totiž dožeňte Péťu….. Když není v práci, tak je na golfu, doma v Ústí bo na motokárách, atd J  Nakonec se nám to ale nějak podařilo a potěšující slova zúčastněných nás hodně zahřály u srdíčka.

       A jak to všechno začalo…? V pátek v 8:00 byl sraz před Makrem ve Stodůlkách. Vybaveni seznamy nákupu jsme se nahrnuli dovnitř…. J Vyčlenili jsme si 4 hodiny na celý nákup, ale nějak nám to nevyšlo…. Byli jsme venku s celým nákupem už za hodinku a půl. Chudák Fabule nevěděla co jí čeká…. :-D Když jsme to do ní naládovali tak měla co dělat, aby to vše uvezla.. ale klobouk dolů před Škodovkou…dojeli jsme J Ale co dál… Měli jsme čas, protože Honza mohl jít z práce až ve 12 hodin. Kluci už chtěli jet a aby za náma Honza přijel, ale to jsem nechtěla, takže jsme jeli k Péťovi přeložit věci z auta.  První tři fotečky jsou právě naládovaný auta… Začali jsme s překládáním věcí z Fábie (zelená) do Péťovo červené Alfy a Jardovo žlutého Fiatu Coupé. 

      Když bylo naloženo, zjistili jsme, že už nám zbývá jen hodinka času, tak jsme zajeli do pizzerky, tam se naobědvali a upravili poslední organizační věci. Mno, ale zjistili jsme, že budeme potřebovat ještě nějaký věci a tak hurá do Obi na Roztyly a že na Honzu počkáme na první benzínce za Prahou na D1. Než se teda Honza dovalil, tak jsme se na benzínce u kafíčka a čekuládky docela bavili. Přijel totiž pán, který zastavil napříč mezi stojany jako by se nechumelilo a šel si dovnitř koupit nějaký věci…. A bylo mu to úplně šumák, že blokuje dva stojany J Mno, lidská blbost nezná mezí…. Ale co Péťu určitě potěšilo bylo, že tam k jeho autu přiběhli nějací malý kluci a začali mu to okukovat. J

     Cesta na Kámen byla taky celkem zajímavá…. Jeli jsme 4 auta a po benešovský silnici se předjíždělo… ale ne zleva, jak si myslíte, ale zprava J Pak na jednom vrcholu kopečku, kde jsou dva pruhy na jeden směr, stojí vždycky taková nenápadná Felicie a chlupatý si tam přivydělávaj J Jelikož my s Honzou o ní víme, tak jsme Péťu s Alfou a Jardu s Coupátkem jsme přibrzdili a Luky s Mazdou se samozřejmě rozehnal, aby nám to nandal a předjel nás… J Ale naštěstí stavění naší kolony se nekonalo, protože my jsme jeli 70km/h a on se kolem nás prohnal kolem těch 90km/h. Měl docela pěkný štěstí. Další perličkou bylo, že my se žígem jsme se dostali o 6-7 aut dopředu před ostatní a první rovinka a byli všickni zase za námi… Njn, to jsou ty silný auta… Péťa na to šlápnul a byl za náma hnedka… J Silný auta maj stejně něco do sebe, ale ta spotřeba J

     Po příjezdu do ubytovny se nás paní ujala a ukázala nám chatku… Teda takovej luxus. J Sice tam bylo 8 lůžek v jedné chatce, ale co si pamatuju na školních výletech chatky, tak nikdy jsme neměli v chatce topení… Fakticky věc k nezaplacení. J Mno, tak po ubytování a vyložení aut jsme se vydali na letiště. Řeknu vám, připravit trať byla docela fuška. Ale ještě, že jsme si to nacvičili den předem, protože jinak bychom v sobotu vůbec nic nestíhali. Po návratu z letiště jsme si ugrilovali večeři, dali pár pivek a mazali do hajan, abychom byli v sobotu fit.

      Mno a nastal den D. Ráno jsme se zase vydali na letiště. Kluci si vzali na povel stavbu tratě a já s Terkou jsme si vzali stoleček a židličky a šli jsme udělat príjezd J. Kolem 10h ráno se začali přivalovat první účastníci… Tak moc jsem se těšila, až budu všem psát na sklo čísílka a přezdívku, že když mi odjelo jedno auto, už jsem nevěděla jaký měl číslo a tak se stalo, že měli dvě auta stejné číslo… No co no… stane se J Nakonec se sjelo tak 35 aut, což bylo úplně super, protože to bylo tak akurát. Jednou kuriozitkou byl Zahy, který nám měl dovézt kužely na postavení tratě… Přijel k nám k příjezdu, vylezl z auta a vyhodil nám tam pod nohy 18 kuželů a dělejte si tam s nima co chcete J Ale co no…. Jsme ho donutili, aby je dovezl, aspoň k trati a přestože držkoval, tak je tam dovezl. Po 11h dopolední Peťka nasednul do svýho červenýho draka a s těmi co chtěli jet závod udělali hada a projeli si pomalu celou trať. Začal se jezdit závod, pak byla hodinka a půl pauza, kdy se všichni rozjeli do hospůdek na obídek a ve 14h byl zase nástup na letišti. Protože už byla připravená trať na spritny, tak se kluci směle vrhli vpřed  a nevěděli kdy skončit. Poslední jízdou byl slalom, kde se kluci taky parádně vyblbli… K večeru bylo na obzoru pěkně černá obloha a začalo to parádně fučet, tak se většina rozjela dom a my jsme jim pomalu ani nestihli předat ceny. Takže pro dva ještě doma schovávám šampíčko a dám jim to, až se uvidíme… 

     Na večer jsme zahájili společný úklid letiště a přesunuli se do ubytovny na grilování a popíjení pivka. Co o tom více psát, mno prostě se jedlo a  pilo…. Ba ne, ještě mě napadla jedna věc. Mimo jiné jsme večer vybalili notebooky a začali jsme vypalovat CD s fotkama pro zúčastněný a ti byli rádi, že maj něco na památku. J

Dražba :-)

Jarda kontroluje, co zbylo :-)

    A v něděli, když jsme se probrali, tak jsem začali uklízet svinčík a jídlo a tak, co nám zbylo se udalo v dražbě J. Jak se říká: „Líná huba, holý neštěstí“, takže kdo si řekl, dostal co chtěl… J Akorát co nikdo nechtěl byla litrová flaška okurek nakládaček, takže se ještě konala okurková párty a všichni dlabali povinně okurky.     

    Jarda a spol. se ještě chtěli jet podívat na hrad a my jsme museli k nám na pouť, takže jsme se kolem 12h rozjeli k domovům plní zážitků a šťastní jak se nám to vše povedlo…. A na závěr… těšte se na pokračování v létě! Na sraz tentokráte pod oficiálním názvem  Da Stone II.